Odletět do Portugalska začátkem zkouškového, za člověkem, kterého jsem nikdy předtím neviděla, zní možná jako šílený nápad, ale nakonec se to ukázalo jako báječný nápad! S Tamarkou jsme si několikrát psaly, domlouvaly se na kafe a jelikož jsme nebyly schopny se sejít v Česku, tak jsem napsala, tyjo já snad poletím do toho Lisabonu, odpověděla, ať tedy přiletím. No, tak tedy jo, koupila jsem si letenky a letěla jsem. Letenky jsem sehnala docela levně, u společnosti WizzAir za 3300 Kč s doplaceným 10 kg zavazadlem. Jela jsem vlakem do Brna, kde jsem přestoupila na vlak do Vídně, tam jsem si koupila lístek v automatu ÖBB a nasedla na vlak přímo na letiště – Flughafen. Odbavení zavazadel, kontroly, check-in proběhly v pořádku, všechno bylo přehledné a bez problémů. Let trval cca 3,5 hodiny, a když se s někým zakecáte, tak nejenom, že vám uteče čas, ale také si potrénujete angličtinu. Všechny fotky v článku (kromě asi 3) jsou focené na Olympus PEN E-PL 9.

V Lisabonu na mě čekala Tamarka, jela jsem se ubytovat, navečeřely jsme se a vyrazily do centra. Člověk by nevěřil, jak to tam neuvěřitelně žije i v neděli večer, vlastně úplně každý den a večer. Přijeli jsme na vlakovou zastávku Belém, odtud jsme se prošly kolem Navigátoru, památky Padrao dos Descobrimentos s výhledem na ten známý červený most a došly k památce Jardim da Torre de Belém, u které se v parku konal jakýsi „jazz grove festival?“. Lisabon je plný erasmáků, Tami je tam právě také z tohoto důvodu a seznámila mě se svými přáteli, kteří jsou z Brazílie, Řecka, Francie, Itálie, celého světa.

Druhý den jsme si chtěli dát trochu do těla, než vyrazíme do města, zajely jsme proto ke stadionu, kde jsme si zaběhly 6 km a zacvičily full body workout, uf, sluníčko už pěkně peklo. Udělaly jsme ze sebe člověka, daly si smoothies v podniku Eight The health lounge a hurá Lisabone, jdeme na tebe! Z centra je krásně vidět celé lisabonské „staré město“, které je v kopci, na náměstí Jardim do Torel, jsem byla okouzlená z těch nádherných, fialových, voňavých stromů, pak jsem zjistila, že roste úplně po celém Portugalsku. Vítězným obloukem jsme prošly na žluté náměstí Praca do Comércio, všude jezdily žluté tramvaje, krásná atmosféra! Pink street sice žije hlavně večer, ale bylo hezké a barevné to vidět přes den. Také jsme musely navštívit Time out market Lisboa, plný podniků na jídlo. Je to taková obrovská hala, kde jsou po celém obvodu všechny možné restaurace, místní speciality, ryby, hamburgery, vegan, sladké, vybere si rozhodně každý. Já si dala lososa s vajíčkem, houbami s brambůrkami – mňam!

Připojily se k nám ještě 2 kamarádky a vlakem jsme jely do Cascais, zpáteční lístek 5€. Cascais je jižní část Lisabonu, mě to přišlo jako takové typické, jižanské, přímořské městečko, plné kaváren, suvenýrů. V  roztomilé, několika patrové, rodinné kavárně Wonder house, jsem měla nejlepší smoothie v životě – špenát, bazalka, zázvor a ananas! Chlapík to tam před námi vyrobil z čerstvých ingrediencí, měla jsem kombinaci ananas, bazalka, zázvor, mňam!

A před námi byl poslední cíl dnešního dne – Cabo da Roca – nejzápadnější místo kontinentální Evropy. Musely jsme tam dojet taxikem, protože tam žádná doprava nejezdí a stojí to maximálně za to! Jako opravdu wau! Připadáte si jak na konci světa! Před vámi jen oceán, v levo i v pravo útesy a oceán. Jenom jsem měla co dělat, abych nesletěla, když jsme se šly podívat trochu níže ke skalám, abych nesletěla, protože tam nebylo zábradlí. Prý se to tam často daří kvůli selfíčkám, tak opravdu opatrně. Objevily jsme ještě jedno krásné místo, které je od toho asi 10 minut chůze – Praia da Ursa. Příroda a krajina je tam neuvěřitelná.

Následující den, jsme doplnili energii v Zenith brunch – tousty s vajíčkem, avokádem, lososem, špenátem a golden milk a vyrazili jsme směrem Algarve! Tedy prvně jsme čekali snad 2,5 hodiny půjčovně aut. Přiletěla kamarádka Tami z Česka, řídil její přítel a nakonec jsme zaplnili celé auto. Takže konečně Algarve – nejslunnější místo Evropy, nejjižnější portugalský region. Dorazili jsme na večer do městečka Albufeira, takže jsme se ubytovali, navečeřeli, měla jsem ten nejlepší salát Nicóse v životě a prošli pláž a městečko Albufeira. Bylo to kouzelné.

Druhý den byl ve znamení road trip! Posilnili jsme se nákupem dobrot v Lidlu a vyrazili. První zastávkou byla nádherná, písečná a hlavně totálně privátní pláž Praia da Figuerinha, jelikož jsme tam byli skoro sami. Nebyla bych to já, abych nevlezla do vody, oceán byl sice úplně ledový, ale po 2 minutách, kdy mi málem upadaly zimou ruce i nohy, jsem si zvykla a plavala. Nakonec z toho bylo 30 minutové plavání, uuuuf, fakt otužovačka, ale pecka!

Projeli jsme městečkem Lagos a přijeli k Farol da Ponta da Piedade. To byla nádhera! Útesy, azurové moře, romantické pláže, nádherná příroda, fakt jsem neměla slov, fotky to poví asi za mě.

Cestou zpět jsme se stavili v Lagosu, prošli to krásné městečko, dali si večeři, víno a vyrazili zpět.

Následující den jsme dopoledne strávili na pláži v Albufeiře, já nakonec asi hodinu plavala, takže úplný delfín žejo, sbalili věci a cestou zpět jsme se zastavili asi na nejkrásnějším místě z celého Algarve – Praia da Marinha . Nebylo tam ani moc lidí, ale opět, ty útesy, azurové moře, pláže, to je prostě pro Algarve typické, bylo kouzelné! Zde jsem další hodinu plavala, nafotily krásné fotky a zůstali až do zlaté hodinky, která byla nádherná. No a byl čas se vrátit do Lisabonu.

Poslední den jsem si sama prošla celý Lisabon, staré město, odkud je nádherná rozhlídka, opět přes bránu na žluté náměstí Praca do Comércio a podél řeky s výhledem na červený most jsem se vydala směrem k Belému, Navigátoru, památky Padrao dos Descobrimentos. Dala si kafe, oběd, ono to šíleně uteklo, měla jsem v nohách 12 km a byl čas vyrazit na letiště. Takže díky Portugalsko, fakt jsem si tě zamilovala a určitě tě zase navštívím! Díky Tamarko za všechno! A děkuji Domi, že jsi na mě ve 2h ráno na letišti ve Vídni čekal s kyticí růží a cedulí paní Synková.